Školní projekt Opočno pojali druháčci základní školy netradičně, nazvali ho Poštovní trasa srdcem Opočna. Jelikož na rohu Kupkova náměstí stojí Poštouna u Maxmiliána, zrodila se myšlenka na poznávání Opočna tak, jak ho kdysi mohl vidět sám pošťák Maxmilián. Děti pomalovaly různými motivy symbolizujícími Opočno kartonové poštovní schránky a namalovaly vlastní pohledy, na které napsaly vzkazy, proč mají Opočno rády a proč ho přijet navštívit. Trasu si prošlo 31 dětí a doufáme, že to není konečně číslo. Na každé zastávce byla schránka do níž děti vhodily několik svých pohledů a na čtyřech zastávkách byla i obkreslovací destička, která dohromady tvořila znak Opočna.
Na začátku trasy, právě u výše zmíněné Poštouny na děti čekal sám Maxmilián v dobovém kostýmu a vyprávěl jim, co jeho práce obnáší. Ukázal své nástroje, historické obrázky a pomohl jim orazítkovat jejich pohledy. Měl pro ně i velké překvapení v podobě pana hodináře Fábery. Ten s nadšením vyprávěl o hodinách, jejich vývoji a vysvětlil význam slunečních hodin, které děti poté cestou hledaly a celkem našly troje.
Druhá zastávka byla v klášterní zahradě, kde se nacházejí včelí úly, jedny ze slunečních hodin a děti si díky ochotě pana správce prošly částečně i klášter, především jeho vnitřní zahradu se studnou.
Poté se přesunuly o kousek vedle do Kodymovy ulice až k bývalé pekárně u Šulců (č.p. 73 a 74). Tam čekal s košem pan Láďa, který si doma postavil pec a peče chleby, pizzu, a dětem upekl neskutečně dobré pletené houstičky. Když odcházel, tak za ním děti volaly „děkujememeee“. To byla zastávka podle jejich gusta, doslova.
Na páté zastávce se děti dozvěděly o Josefu Matějovi Charousovi, mydláři a zakladateli nadace pro chudé. Jen pár kroků vedle si zblízka prohlédly kostel Panny Marie (koncertní síň) a vedle stojící márnici a zvonici. Zastavily u rodného domku Stanislava Kodyma a poté se přesunuly Hradební ulicí do budovy školy č.p. 11. Tam děti našly ve vnitrobloku nejen poštovní schránku, ale na zdi i nejkrásnější sluneční hodiny, které v Opočně jsou. Byly nadšené a už před sebou měly jen poslední osmou zastávku a poslední úkol z pracovního listu, který si s sebou děti po celou dobu nesly a pilně zapisovaly odpovědi. Trčkovo náměstí pojmenované po tehdejších majitelích panství, Trčků z Lípy. Děti našly psaníčka na budovách a zjistili, že nebyla kašna dříve na ozdobu, ale sloužila jako jediný zdroj pitné vody.
Po prvních rozpacích, že se voda z kašny pila, se s ní děti pocákaly a unavené, plné nových poznatků se přesunuly zpět do školy a na oběd. Bylo to krásné dopoledne, kde se snoubila příjemná atmosféra míst, inspirující osobnosti Opočna a dětská zvídavost.
Marta Bergmanová
třídní učitelka 2.A
